Spolupráce knihoven a škol

Zpracování online ankety, 57 respondentů.

Autor: Iveta Cehelská
Datum publikace: 25.09.2024 | Ročník 10

Jak to chodí v knihovnách: Spolupráce knihoven a škol

Zpracování online ankety, 57 respondentů

1. Nabízíte vzdělávací programy pro školy?

Všech 57 respondentů uvedlo, že programy pro školy nabízí, panovala tak 100 % shoda všech odpovědí.

 2. Je o tyto programy ze strany školy zájem?

Ve 40 případech byla zvolena možnost a) – ze strany školy je zájem a samy školy knihovny oslovují, aby si programy objednaly. V 16 případech byla označena možnost b), která vyjadřuje zájem škol tak napůl, kdy je nutné, aby se knihovny školám připomněly, poslaly svoji nabídku a následně se domluvily na spolupráci. V jednom případě byla rozepsána odpověď, že zájem je o programy pro MŠ a ZŠ a téměř nulový pro SŠ.

 3. Jak je vaše nabídka pro školy strukturována?

Velice potěšující se ukázalo, že celkem 26 respondentů (což bylo nejvíce) uvedlo, že v nabídce mají programy pro MŠ a ZŠ obou stupňů, dalších 19 pak pro MŠ (včetně jeslí, dětských skupin), ZŠ obou stupňů a SŠ a gymnázia. Zbylých 12 respondentů pak má v nabídce pouze programy pro MŠ a 1. stupeň ZŠ.

4. Popište svůj vztah vaší knihovny se školami v okolí:

Nejčastěji se objevovaly jednoslovné odpovědi typu: kladný, velmi dobrý, výborný, úžasný, skvělý, úzký, nadstandartní, aktivní, vstřícný. U respondentů drtivě převažovalo velice pozitivní hodnocení spolupráce se školami v okolí, byl často zmiňován velký zájem o programy, včetně toho, že knihovny velice často vychází vstříc požadavkům pedagogů, kteří jsou pak o to více spokojeni, včetně toho, že jejich vedení pak vidí smysl do knihovny chodit. Některé knihovny také uskutečňují své návštěvy přímo ve škole, což mnohdy školy také pozitivně hodnotí.

Jen někteří jednotlivci uvedli, že je to spíše běh na dlouhou trať a mnohdy se jedná spíše o vztah jednostranný a školy neoplácí knihovně stejně. Také se setkávají s nezájmem 2. stupně ZŠ.

Knihovny se však shodují, že je spolupráce se školami značně individuální a co funguje u jedné, nemusí fungovat a být oceňováno u druhé.

5. V čem podle vás tkví problém nezájmu škol o neformální vzdělávání, jehož jsou knihovny nositelem?
Valná část odpovědí byla typu: nevím, s tím se nesetkáváme, u nás zájem je
Z dalších odpovědí však nejčastěji zaznívalo, že:

  • školy jsou přehlceny nabídkou i z jiných subjektů.

  • školy jsou přetíženy aktivitami a časově nestíhají, ukazuje se jejich maximální vytíženost.

  • školy o nabídce knihovny dostatečně nevědí.

  • je nezájem škol o tento typ aktivit a nedůvěra v knihovníka a v program, který nabízí.

  • je špatná komunikace, logistika, nezájem.

  • nabídka knihoven je nezajímavá a zastaralá či jsou špatně zvolena témata programů.

6. Co naopak dělají podle vás knihovny správně, když je vysoká poptávka po jejich programech?

Nejčastější odpovědí bylo, že knihovny, které umí oslovit školy, umí vytvořit kvalitní program, kterým zaujmou děti a je rozhodně interaktivní s dobře cílenými a zvolenými metodami, navíc se týká současných, aktuálních témat, která se často obměňují. Další velice častou odpovědí byla dlouhodobá, aktivní spolupráce a ochota škole vždy vyhovět s tím, co zrovna potřebuje, a umět tvořit i programy na přání či dle zadání. Několikrát se objevila také odpověď, že vše záleží na osobnosti knihovníka, jeho ochotě se vzdělávat a vědět, co a jak nabídnout.

7. Vnímáte, že jsou nějaká témata, která by knihovny školám měly primárně nabízet, protože se těmto tématům ve škole dostatečně nevěnují? Uveďte, jaká (výčet nejčastěji uvedených, mimo odpovědi „nevím“):

  • Kritické myšlení, práce s informacemi – vyhledávání informací, zpracování prezentací ze získaných informací, práce v databázích.

  • Mediální vzdělávání, digitální vzdělávání – online prostředí, internet, sociální sítě, moderní technologie, kyberbezpečnost, fake news.

  • Čtenářské dílny, čtenářské lekce, doporučení literatury pro danou cílovou skupinu, setkání se spisovateli, čtenářské kluby, zážitkové čtení, literární druhy a žánry, tvůrčí psaní, přednes a čtení, podpora čtenářství a vztahu ke knize, práce se současnou literaturou, poezií, knižní novinky, práce s textem.

  • Emoce, vztahy, pozornost, osobní lidské hodnoty, psychická odolnost, morální hodnoty.

  • Globální témata.

  • Finanční gramotnost.

  • Regionální historie.

  • Udržitelnost, ochrana přírody.

8. Znáte pojem RVP?

U osmé otázky jsme se ptali na RVP neboli rámcový vzdělávací program, který by měl být součástí konceptu programů pro školy. Celkem 49 respondentů odpovědělo, že tento pojem zná, zatímco 8 respondentů bohužel nikoli.

9. Tvoříte si u programů, které pro školy děláte, jednoduchou metodiku, kterou pak používáte pro své potřeby dále?

Celkem 46 respondentů odpovědělo kladně, že se jednoduchou metodiku k programům vytváří. Dalších 9 respondentů pak uvedlo, že metodiku vytváří jen občas. Pouze 2 respondenti uvedli, že si metodiku k programům nevytváří. 

10. Kdyby byla možnost, že vám bude k dispozici nějaká kompletní metodika, která bude zpracovaná jako program pro školy, kterého tématu by se týkala? (výčet nejčastěji uvedených, mimo odpovědi „nevím“)

  • Mediální gramotnost.

  • Informační gramotnost.

  • AI.

  • Šikana, kyberšikana.

  • Vztahy, rodina, přátelství, dospívání, první vztahy, gender a LGBT, psychické zdraví.

  • Smrt, etika.

  • Ekologie, enviromentální témata.

  • Spisovatelé a ilustrátoři formou interaktivní lekce.

  • Digitální vzdělávání.

  • Alkohol, drogy, kriminalita.

  • Multikulturní výchova.

  • Žánrová literatura doplněná současnými autory, poezie, čtenářská dílna.

  • Sport, obezita, zdravé stravování.

11. Jakým způsobem dáváte školám vědět o své nabídce vzdělávání? Označte klidně více možností.

Celkem 52 respondentů označilo možnost, že o nabídce vzdělávání informují pedagogy při jejich návštěvě v knihovně, dalších 45 respondentů pak uvedlo, že nabídku rozesílají elektronicky. Celkem 12 odpovědí bylo, že oslovují školy telefonicky. Dále 7 knihoven pořádá pro pedagogy neformální posezení u kávy. Dalších 7 knihoven uvedlo, že svoji nabídku programů má zveřejněnou na svých webových stránkách. Jedna knihovna dokonce nabídku vzdělávacích programů zasílá poštou.

12. Monitorujete nějakým způsobem, o jaká témata mají pedagogové zájem?

Osobní rozhovor přímo s pedagogem na zjištění témat, o která je zájem, preferuje celkem 42 knihoven. Celkem 7 knihoven monitoruje témata ve zpětné vazbě. Další 3 knihovny uvedly, že si pedagogové přijdou říct o témata sami. A 2 knihovny uvedly, že preferovaná témata ze strany pedagogů nijak nesledují ani nezjišťují. Několik odpovědí pak obsahovalo již přímo témata, která dle nich pedagogové na programech chtějí.