S Natálií Káčovou o projektu knihovna.ai

Umělá inteligence by měla zákonitě budit naši pozornost již z toho důvodu, že v knihovnické sféře má AI široké a mocné spektrum uplatnění...

Autor: Iveta Cehelská
Rubrika:
Datum publikace: 05.12.2024 | Ročník 10

Natálie Káčová

Pracuje na KISK FF MU jako výzkumnice a designérka. S projektem knihovna.ai se věnovala vývoji experimentálních nástrojů pro podporu sociálně odpovědné práce s AI ve veřejných knihovnách.

Rozhovor

  1. Proč je vůbec AI pro knihovny důležitá a měla by budit jejich pozornost?

    Umělá inteligence by měla zákonitě budit naši pozornost již z toho důvodu, že v knihovnické sféře má AI široké a mocné spektrum uplatnění. V analýzách o budoucnosti práce nalezneme knihovníky na prvních příčkách profesí náchylných na nahrazení AI systémy. To je samozřejmě alarmující a není obtížné si představit scénáře, kdy AI život knihoven výrazně promění nebo jej učiní více technokratický. Zároveň mi nepřipadá šťastné, když AI rámujeme čistě jako technologii, která nám sebere práci. Víme, že práce v knihovnách je pestřejší, než jak ji chápou mnohé analýzy o budoucnosti pracovního trhu. Také víme, že pokud jsme na to dovednostně vybaveni a připraveni, s AI můžeme spolupracovat, a to v různých konstelacích. V mých růžových představách vidím duo knihovníka-člověka a AI asistenta, které společně poskytuje služby kvalitněji a efektivněji než bez sebe.

    Vedle toho, jak AI promění svět knihoven, je snad ještě zajímavější uvažovat o změnách, co AI vyvolává ve společnosti a v životech lidí. Kdo se cítí pozadu, co AI znamená pro nejmladší generace, jak vstupuje do škol a do pracovního života? Jaké lidské kompetence AI upozadí či posílí a kdo by se měl na tyto změny připravovat? Pokud knihovna tyto problémy sleduje a předvídá, může na ně lépe reagovat, pomáhat lidem procházet změnami a zapsat se u nich jako místo reálné pomoci.

    To se samozřejmě snadněji řekne, než dělá. Nových trendů, co do knihoven přichází, je spousta. AI je specifická v tom, že je na ni nabaleno obrovské množství mediální pozornosti, investic, a tedy i očekávání. Připadá mi ale podstatné, aby se knihovny snažily budovat si k AI osobitý vztah skrze hodnoty, se kterými se ztotožňují. Tedy aby knihovny nebyly pasivními příjemci informací o AI, pouze neopakovaly to, co o AI padne jinde, ale nezdráhaly se vyvíjet vlastní přístupy práce s AI – a to z pozice veřejné instituce, co slouží širší veřejnosti a drží určitou společenskou odpovědnost.

  2. Jak projekt knihovna.ai vznikl a proč?

    Když se na podzim 2022 spustila nová vlna zájmu o AI technologii, i my na KISK jsme uvažovali, jak na nové dění reagovat. Mimo jiné nás lákalo AI poznávat v kontextu knihoven a zaměřit se na to, jak knihovny mohou být v AI oblasti nápomocné pro veřejnost. Využili jsme k tomu výzvu MPSV zaměřenou na podporu rozvoje sociálních inovací. Výzva nám umožnila zmapovat si potenciální dopady AI na knihovny a na veřejnost, na základě našeho poznání navrhnout experimentální nástroje pro knihovnické prostředí a otestovat jejich praktický přínos spolu s knihovnami. Této výzkumné a designérské práci se náš tým věnoval od května 2023 do června 2024, kdy projekt formálně skončil.

  3. V čem je projekt knihovna.ai přínosný, co vše může knihovnám přinést a nabídnout?

    Knihovnám bych doporučila projít si náš manuál, kde představujeme nástroje, jež jsme v projektu vytvořili. Našimi nástroji se můžete inspirovat nebo s nimi aktivně pracovat o samotě či v týmu. Patří mezi ně zážitkovka, evaluační framework, facilitační scénáře a program stáží. Skrze nástroje se můžete lépe seznámit s tématy souvisejícími s AI – a to tradičnější formou (evaluační framework), pomocí týmové diskuze (facilitační scénáře o AI), hravě a s aktivní účastí veřejnosti (zážitkovka), či na bázi síťování a výměny know-how s neknihovnickými organizacemi (program stáží). Primárním cílem nástrojů není pouze edukace, ale snaha o aktivizaci knihoven – rozproudění dění, konverzací a nápadů o tom, jak s AI pracovat smysluplně a se sociálním přesahem. Mým oblíbencem mezi nástroji je zážitkový program, který je založen na hraní rolí, na aktivní účasti knihovníků a zástupců veřejnosti a na přesunu účastníků do fiktivní budoucnosti. Zážitkovku jsme navrhli tak, aby knihovníkům a veřejnosti sloužila jako společná platforma pro hravé poznávání dopadů AI a pro reflexi těchto dopadů. Důležitým rozměrem zážitkovky je i to, že veřejnost při ní vystupuje jako rovný partner knihovníků – při hraní rolí se aktivně podílí na navrhování nové knihovny pro fiktivní městečko budoucnosti, které si prošlo technologickými změnami.

    Nástroje jsme tvořili a ladili v reakci na konkrétní designové výzvy, které vychází ze vstupního výzkumu. Za přidanou hodnotu našeho výzkumu považuji to, že jsme se nesoustředili pouze na prostředí knihoven, ale pomocí hloubkových rozhovorů poznávali i potřeby a bariéry u části veřejnosti, která může být dopady technologických změn ohrožena v blízké budoucnosti, a to zejména na poli práce a pracovního uplatnění. Knihovnám proto doporučuji prolistovat i naši výzkumnou zprávu, ve které shrnujeme potenciály knihoven i situaci lidí, kteří si dle nás zaslouží zvýšenou pozornost a péči poskytovatelů služeb.

  4. Kde se knihovny s manuálem a výzkumnou zprávou mohou seznámit?

    Oba dokumenty jsou volně dostupné v elektronické verzi na projektovém webu https://knihovna.ai.

  5. S jakým přijetím projektu se ze strany knihoven setkáváte? Nebojí se knihovny spíše takového tématu?

    S knihovníky jsme měli příležitost téma diskutovat při vstupním výzkumu i při testování našich nástrojů. Při výzkumu jsme se o AI bavili spíše obecně a zeširoka. Úzkosti a obavy z AI patřily mezi převládající postoje knihovníků, téměř vždy ale doprovázeny zvídavostí a zájem, jaké jsou nové možnosti AI technologie. Poměrně odlišné reakce vyvolávaly workshopy s našimi nástroji, které AI tematiku zpracovávají více hmatatelně a v propojení s knihovnickými tématy. Mnohem častěji než o obavách jsme se bavili o příležitostech pro knihovny a sledovali jsme, že účastníci odchází s motivací se tématu dále věnovat. To vnímám jako důkaz toho, že 1) obavy z AI často vycházejí z nedostatečné informovanosti a 2) pro lepší porozumění AI je velmi nápomocné debatu o AI zbavovat abstrakce. Uvedu příklad ze zážitkovky, kde společenské dopady AI ilustrujeme na příbězích postav z blízké budoucnosti. Potkáváme například účetní Jindřišku, kterou nástup generativní AI do jejího oboru dovedl k rozhodnutí rekvalifikovat se na pečovatelku. Nebo kuchaře Vaška, který naletěl na AI podvod a nyní tvrdohlavě odmítá mít s AI co do činění – všichni kolem už ale mají své AI asistenty a Vašek má pocit, že své době přestává rozumět…

  6. Jaká je vize projektu do budoucna, jak bude pokračovat?

    Projekt se k AI v knihovnách vztahoval explorativně a zeširoka – AI jsme de facto poznávali spolu s knihovníky. Do budoucna bychom si ze škály řešených témat rádi vybrali konkrétnější oblast a dále ji rozvíjeli. Osobně vnímám silný potenciál v oblastech, jako je rozvoj myšlení orientovaného na budoucnost knihoven, rozvoj facilitačních dovedností knihovníků, podpora přístupných vzdělávacích formátů v knihovnách, podpora cílenější a odvážnější sociální práce knihoven a/nebo propojování sociálních a technologických inovací v knihovnách. Hodláme přitom nadále spolupracovat s knihovnami – mnohým z nich ostatně vděčíme za jejich inspirativní náhledy a chuť pouštět se s námi do nových experimentů.