Proč AI patří do knihoven a knihovny patří do světa ovládaného AI

Není to tak dlouho, kdy jsem se potkal s jednou z mých milých kolegyň, a řešili jsme všechno možné. Když přišla řeč na umělou inteligenci, tak jsem se od ní dozvěděl naprosto skvělou zprávu. Onemocněla jí lektorka a nepřišla na domluvenou akci. Tedy, to je průser, ale pozitivní bylo pokračování onoho příběhu: 
„Tak jsem si deset minut před začátkem sedla k ChatGPT, nechala si poradit a mohla jsem tak zaskočit a ani to moc nebolelo.“ 
Bingo. 
Vlastně byste nemuseli číst dál, tohle by mohlo stačit. Přesněji a stručněji představit výhody AI asi nejde. Ale ono toho je vlastně ještě víc.
Má to samozřejmě víc vrstev – s AI je to totiž stejné jako se zlobry nebo cibulí. Jdeme loupat! 

První vrstva – vím, co je AI  

Je dobré, pokud knihovník ví, co to ta podivná umělá inteligence vlastně je. Nemusí znát přesný proces, jak fungují neuronové sítě – ostatně ani já tohle kouzlo nedokázal rozeznat a radši věřím na trpaslíky. Ale nikdo po nás nechce, abychom byli programátoři.  
Mám na mysli obecnou znalost nepřítele. Že umělá inteligence není žádná bájeslovná inteligence, ale jenom docela chytrý nástroj, který má určité použití, a pokud ho používáme správně, může být velmi nápomocný, a pokud ho používáme špatně, tak budeme mít asi tolik štěstí, jako když se pokusíme psát text na kalkulačce. Protože i na kalkulačce dokážeme napsat slovo “boobs” (já jsem starý, takže my jsme ještě neuměli anglicky a psali jsme “blb”), ale neznamená to, že zvládneme napsat celý erotický román.  
Je důležité vědět, jak fungují velké jazykové modely nebo jakým způsobem probíhá strojové učení. Stačí v základech.  
Že velký jazykový model přidává vždycky jenom nejpravděpodobnější slovo k tomu, co již napsal. Jako když někdo řekne “Ema mele...”, většině z nás naskočí okamžitě slovo “maso”, ale naskočit může i “nesmysly” nebo “obraz”. Všechno může být správně: první je nejpravděpodobnější, druhé dává smysl, třetí moc smysl nedává, ale v příběhu o šílené bojovnici proti zlým galeriím, kdy do speciálního mlejnku strká nejvzácnější díla starých mistrů, aby je znehodnotila, to nemusí znít tak praštěně.

V prvním případě (a několika dalších) GPT doplnil vždy maso. Ale jak je vidět na druhém obrázku, nemusí to platit vždycky. Někdy jeho Ema mele i něco jiného.  

A u strojového učení stačí zase základ – že stačí pár obrázků, třeba koček, u kterých řekneme “toto je kočka” a že když pak přidáme další obrázek, stroj pozná, jestli to kočka je, nebo není.  
Proč je to důležité? Abychom věděli, že velké jazykové modely nejsou internetový vyhledávač a dají nám pokaždé jinou odpověď, že generování obrázků není magie a že Skynet je jen filmový superhrdina. Je to důležité, abychom jako knihovníci věděli, co se děje kolem nás. Jak svět funguje. Protože žádná knihovna nestojí ve vzduchoprázdnu. Žádná knihovna není svět sám o sobě. 
Svět je kolem nás, a pokud mu nebudeme rozumět a nebudeme se snažit jej chápat, nebudeme připraveni čelit technologickým výzvám, staneme se skvělými institucemi vhodnými pro 19. století. Ale chtěl bych věřit, že knihovny mají na to být skvělé i ve století jednadvacátém.

Druhá vrstva – umím si s AI hrát 

Pak je dobré si aplikace a nástroje vyzkoušet. Třeba i proto, že když odpadne domluvený lektor, snadno můžu nástroj využít k tomu, abych si připravil lekci a mohl improvizovat. 
Využívání všelijakých nástrojů mi může ušetřit čas.

• Poradit s Excelem? Excelentní výsledky, zvlášť když hledáte složitější vzorečky.

• Napsat příspěvek na Facebook, přečíst odborný článek v angličtině o nejnovějších trendech v severském knihovnictví a nejenom mi ho přeložit, ale i vytáhnout rovnou to podstatné. A třeba zjistím, že to nemá ani cenu číst a ušetřím si čas.

• Přepsat nějaký text. Napsat článek. Napsat grantovou žádost. Udělat si asistenta, který obstojně vyřeší nějakou opakující se stereotypní práci.

• Udělat si pracovní listy. Vytvořit během pár minut lekci na přání, když přijde do knihovny zoufalý učitel a potřebuje něco na příští týden. Kvíz.

• Vygenerovat si obrázek pro knihovní hru. Nebo rovnou omalovánku, která tematicky bude sedět pro váš právě vymyšlený program “zajíci ovládli svět a čtou si knížky, zatímco sedí ve větvích stromů, a kolem nich létají vesmírné rakety”.

Nejdelší na výrobě bylo vymyslet, co vlastně chci.
Obrázek jsem měl během sedmi vteřin (poctivě měřeno na stopkách) hotový.  

• Vytvořit si hlášení rozhlasu.

Hlášení knihovního rozhlasu. Aplikace zdarma, různé varianty hlasů. Asi by se daly vybrat další, ale to bych tyhle tři ukázky neměl za půl minuty hotové. Další dvě minuty zabralo nalezení online editoru, kde jsem ze tří souborů udělal jeden.

• Natočit podcast o nejnovějších knihách ve fondu…

Nic z toho není věc, kterou bychom nezvládli sami. Třeba za půl hodiny, třeba za hodinu, třeba za den. Vytvoření lekce trvá, podle průzkumu, jeden a více dnů. S pomocí GPT se většinou vejdeme do jedné hodiny. 
Ale AI může čas ušetřit. Místo toho, abychom seděli v kanceláři a něco vymýšleli, můžeme být s našimi čtenáři a věnovat se jim. Každá minuta, kdy jsme tu pro ně, připravení jim pomoci, má cenu zlata. Od toho tu knihovny jsou. No ne?

Třetí vrstva – proč bych s tím měl něco dělat 

A pak je tu ona otázka – proč? Proč se tím v knihovnách zabývat? Onehdy se mě zase někdo zeptal: „Proč bychom měli o AI učit seniory?“
Protože to je naše povinnost, chtělo se mi odpovědět. Protože to nikdo jiný než my neudělá. Protože díky tomu, že když se naučí ovládat AI, budou mít šanci využít všech předností, které tyto nástroje nabízí. A když je naučíme, že GPT není lepší Google, dokážou lépe pracovat s informacemi. A třeba tolik nepodlehnou řetězovým e-mailům. Když jim ukážeme, jak jednoduše jde vyrobit zvukovou stopu nebo naklonovat hlas, dokáží se lépe bránit podvodům. Pokud se naučí generovat obrázky, neuvěří sedmiprstým vojákům z napoleonských válek, jak obsazují Řím ve jménu Svahilské republiky.   

Počítání prstů jde AI už o něco lépe, než před rokem,
ale i tak pochopí zadání “sedmiprstých vojáků” po svém a ještě navíc špatně. 

A když vysvětlíme, jak to celé funguje (a jsme zpátky u první vrstvy), anebo se to pokusíme naučit společně s nimi, ukážeme, že není čeho se bát. Že se není potřeba strachovat z novinových článků, které v zájmu prodejnosti referují o zkáze školství, o ztrátě zaměstnání, o tom, že za nás bude myslet a svět je odsouzen ke zkáze… Řada lidí má základní znalosti počítačů, mnozí ani to ne, a poslední rok zpráv o oné nebezpečné magické AI rozhodně nemusí přispívat k pohodě.
Děti už o AI vědí. Učitelé se poctivě školí, aby věděli, co děti vědí. Ale co dospělí? Co senioři? Ti mají knihovny. Opravdu platí, že když jim nepomůžeme my, tak už nikdo.

Čtvrtá vrstva – jak změnit knihovnu

Praktické příklady máme výše. Ale ta nejdůležitější otázka je – jak se ve světě, který změní AI, musí změnit knihovny, aby obstály? Na tuhle otázku odpověď zatím nemáme, už jenom proto, že nikdo neví, jak se svět změní. Takže řádky níže jsou jen jednou z mnoha hypotéz: 
Ideální knihovna bude stále místem pro všechny, jak s oblibou o sobě říkáme už nyní. Pokud se naučíme adaptovat a improvizovat, můžeme nabídnout rychlé a kvalitní služby na míru. AI knihy na přání. Autonomní doručování knížek až domů. Samoobslužné knihovny přístupné 24/7. 
Pokud se naučíme adaptovat i vnitřní procesy, od katalogizace přes pomoc se smlouvami až k propagaci, ušetřený čas můžeme věnovat našim čtenářům. 
A tady je asi ten nejdůležitější point: pokud se s AI skamarádíme, máme šanci být víc s lidmi. Ve společnosti, kde dojde k epidemii samoty (povídat si GPT je přece o tolik jednodušší než navazovat skutečné vztahy), se knihovna s knihovníky, kteří mají na své návštěvníky čas, může stát skutečnou oázou. Místem, kde zájemce najde nejenom knihy a e-knihy, informace, vzdělání, pomoc, rychlé online služby a mnoho dalšího, ale i místem, kde příběhy nebudeme hledat na Tiktoku ve videích generovaných AI, na webu, v článcích, které napsala AI, v podcastech, které načetla AI, ale budeme příběhy žít. Budeme si vzájemně vyprávět, učit se znovu naslouchat, mluvit a dělat svět lepší. 
Protože smyslem knihoven není nic menšího než dělat svět lepší.