Od blogu na TikTok aneb knižní influencerství v praxi
Pojďme se na knižní influencerství podívat trochu zblízka...
Co nebo koho si představíte, když se řekne knižní influencer? Určitého člověka? Vůbec nic? Pojďme se na knižní influencerství podívat trochu zblízka. A to i očima nakladatele, pro kterého je v dnešní době propagace knih na sociálních sítích významnou a neodmyslitelnou součástí marketingu.
Knižním influencerem snadno a rychle
Podle Wikipedie je influencerem osobnost známá na sociálních sítích či sociálních médiích, která prostřednictvím nahraného obsahu ovlivňuje názory nebo chování významného množství lidí (svých sledujících). Ta slova významné a sociální sítě jsou v této větě opravdu významná…
Protože možná máte ve svém okolí knižního influencera, který jen zkrátka nemá dostatek followerů (a) nebo není činný na sociálních médiích. Třeba babičku, která hodně čte a doporučuje knihy široké rodině, nebo knihkupce, který má přehled a zná vkus svých zákazníků natolik dobře, že jim dokáže poradit, po čem sáhnout. Možná máte oblíbeného recenzenta, o kterém víte, že když knihu pochválí, bude se s největší pravděpodobností líbit i vám. Lze tyhle lidi označit za knižní influencery? V kontextu vašeho života a výběru toho, co číst, zcela určitě. V kontextu tématu tohoto čísla Impulsu patrně ne. A v kontextu toho, co za knižní influencerství považují samotní nakladatelé, také ne.
Proč a jaké influencery se vyplatí sledovat a s kým spolupracují nakladatelé
Pokud znáte člověka, jehož vkusu na knihy důvěřujete a vždy vám dá dobrý tip na to, co si přečíst, gratuluji, držte se ho. Pokud kromě toho ale také potřebujete mít o knižním trhu, či určitém jeho segmentu přehled, pravděpodobně to nebude stačit. A tady mohou přijít na scénu sociální sítě a knižní influenceři. To si dobře uvědomují i vydavatelé knih.
Koho se vyplatí sledovat?
Odpověď je snadná – každého, kdo vytváří obsah, který vám osobně vyhovuje. Ať už formou nebo obsahem.
Z jakých typů „influencerství“ můžete vybírat?
Tady se vracíme na začátek – co nebo koho si představíte, když se řekne knižní influencer. Protože možností, jak na sociálních sítích získávat přehled o knihách, je více. A pro nakladatele tedy také více možností, jak své knihy zviditelnit.
● Knižní skupiny
Chcete vědět, o čem se mluví? Jaké knihy jsou populární mezi širokou veřejností? Chcete se i sami vyjadřovat k tomu, jaké knihy vás (ne)zaujaly, ale nechcete tak činit prostřednictvím svých sociálních sítí? Vsaďte na knižní skupiny na Facebooku. Jedny z nejznámějších a nejpočetnějších jsou skupiny Co čteme a Knižní závisláci, za nimiž stojí KNIHY DOBROVSKÝ. Na dětskou literaturu je zaměřena skupina Doporučujeme si dětské knihy, která vznikla pod hlavičkou projektu Knihozem (a tedy Albatros Media). Tato skupina je poměrně specifická tím, že zde o knihách nediskutují přímo ti čtenáři, kterým jsou určeny. Ostatně to je obecně specifikum dětských knih – musí primárně zaujmout rodiče, až potom malého čtenáře.
Ve všech těchto skupinách si jejich členové vzájemně sdílejí své dojmy z knih, radí si, co číst a co ne, a diskutují spolu o nejrůznějších knižních tématech.
Právě tyto skupiny jsou z pohledu nakladatele velmi přínosné – sám za sebe na nich může doporučovat a upozorňovat na svoje knihy. Zároveň má možnost dle odezvy na jednotlivé knihy jasně vidět, které knihy, včetně těch od konkurenčních nakladatelů, se těší největší oblibě, nejvíc se o nich mluví. Ať už v pozitivním či negativním slova smyslu.
Nakladatelům, ale i samotným autorům se vyplatí vsadit i na žánrové skupiny, ve kterých se sdružuje konkrétní cílová skupina. A nemusí jít jen o čistě knižní komunity. Příkladem může být skupiny FantasyPlanet.cz nebo Fantasy knihy.
Obzvlášť pokud pracujete v knižní branži, může pro vás být přínosná i skupina Tváře překladu, jejíž název vypovídá i o jejím zaměření. Zajímáte-li se o kvalitu překladových knih, určitě na tuhle skupinu mrkněte.
● Osobní profily
Ať už půjde o Instagram, Youtube nebo třeba TikTok, tady pro vás – stejně jako pro nakladatele – může být hledání složitější. Ideálním knižním influencerem (pakliže takový vůbec existuje) je někdo, komu věříte, že knihami opravdu žije a má o nich přehled. Neměli byste proto čekat, že najdete jednoho člověka „na všechno“.
Každý influencer preferuje určité žánry a samotný nakladatel by měl umět poznat, komu určitou knihu poslat. Aneb pokud někdo čte výhradně thrillery, pravděpodobně mu nechcete dávat k zhodnocení (a doporučení jeho sledujícím) Annu ze Zeleného domu či Sexy mlékaře.
I proto neplatí to, co by vás možná v souvislosti s knižními influencery a jejich definicí napadlo jako první – tedy že nejdůležitější je počet followerů. U mainstreamových knih, které „učte“ víceméně kdokoli, možná. Ale u všech ostatních nakladatelé pracují i s tzv. mikroinfluencery – lidmi, kteří možná nemají desetitisíce sledujících, ale jejich názor je relevantní pro jasně daný okruh lidí.
● Kouzlo selfproma
Rozvoj sociálních sítí umožňuje prezentaci knih nejen jejich čtenářům, ale také samotným autorům. A obzvlášť mezi autory, jejichž čtenáři se na sociálních sítích hojně pohybují, jsou přítomnost na nich a kontakt s fanoušky nesmírně důležité. To dokládají i slova young adult bestsellerové autorky Olgy Zbranek Biernátové neboli Nofreeusernames:
„Díky sociálním sítím mám možnost být v kontaktu přímo se svými čtenáři, mluvit s nimi a sledovat jejich reakce. Především jsem s nimi ale ve styku nonstop a můžu je zapojit už do tvorby knihy. Postupně sledují, co se děje, a jejich vztah ke knize pak i logicky posiluje, protože s ní žili skoro stejně dlouho jako já a možná měli dokonce i možnost něco ovlivnit. Aktivně se tedy snažím si kolem svých sítí navázat komunitu, která tvoří fanouškovské jádro mé tvorby, je pak i primárním zákazníkem a každý se potenciálně stává i mikroinfluencerem, který o knize pak mluví u sebe na sítích, nebo třeba ve škole či jinde.“
Sebepropagace je důležitá nejen pro už zkušené autory, ale i pro teprve začínající spisovatele. Sociální sítě jim umožňují publikovat úryvky svých textů, které napoví nejen čtenářům, ale i nakladatelům, jestli by si od daného autora chtěli koupit celou knihu. Zároveň se ale z některých influencerů mohou stát spisovatelé, aniž by na začátku svého působení na sociálních sítích k něčemu takovému směřovali. Karolína Zoe Meixnerová, Daniel Krejčík, Kovy nebo třeba Lucie Bechynková pravděpodobně nezačali se svým působením na internetu proto, aby díky němu vydali knihu. Dnes jde ale o oblíbené spisovatele, kteří nezůstali nebo nezůstanou jen u jedné publikované knihy.
● Specifika young adult literatury
Co se propagace týče, specifickým segmentem literatury je bez pochyby ta určená mladým čtenářům, nejčastěji čtenářům young adult literatury. Právě ti se na sítích pohybují nejvíc času a vyhledávání informací i zábavy na nich je pro ně naprosto přirozenou součástí života. Právě young adult knihy proto nakladatelé propagují především online, ať už na svých vlastních sítích, či ve spolupráci s influencery.
Majoritním knižním influencerem však v rámci YA knih nejsou konkrétní lidé, ale značka Humbook, která stojí i za největším young adult knižním festivalem ve střední Evropě, HumbookFestem. Humbook je platforma, která zastřešuje vše kolem young adult knih a sdružuje čtenáře YA literatury. Prostřednictvím webu, sociálních sítí, newsletteru i souvisejících eventů jim poskytuje informace o knihách, autorech nebo akcích spojených s YA literaturou a také prostor pro sdílení názorů a zážitků.
Historie knižního influencerství v kostce
Na počátku bylo slovo, tedy slova. A blogy a knižní recenze. Právě ty stály na pomyslném startu fenoménu knižního influencerství a spoluprací, které knižní blogeři navazovali s vydavateli knih. Jejich nepochybným plusem byl fakt, že prostor internetu je neomezený, a tak dostaly prostor i tituly, o něž byste v klasických médiích jen těžko zavadili – žánrové knihy, young adult a podobně.
S nástupem sociálních sítí, respektive Facebooku a YouTube, se blogeři začali masivně přesouvat právě sem. Vznikly specifické formáty, v nichž už nešlo o zhodnocení obsahu knihy, ale spíše o upozornění, že vyšla. Jako příklad mohou posloužit tzv. unboxingová videa, v nichž BookTubeři odhalovali, co jim přišlo za knihy na recenze z nakladatelství.
Vývoj obsahu, který na internetu najdeme o knihách, odpovídá vývoji sociálních médií obecně. Instagram převálcoval Facebook. Kdo neměl Bookstagram, jako by nebyl. Co si bookstagramer myslí o samotné knize, je pořád důležité. Ale nemusí to moc rozvádět, důležitá je prezentace. Je to povrchní? Možná. Upozorní vás to na knihu, která by vás mohla zajímat? Určitě.
V současné době se vrací videa. Ale ne až tak na YouTube. Vznikl nový fenomén tzv. booktokerů, ti obsah související s knihami zpracovávají do krátkých videí, která často publikují i na Instagramu formou Reels nebo Stories. Videa mohou s knihami na první pohled souviset pouze vzdáleně, nicméně povědomí o nich posilují.
Zapomenout nesmíme ani na knižní podcasty. Pro ty, kdo se o knihách rádi dozvědí větší množství informací, mohou být v současné době ideální volbou.