Kompetence učících knihovnic a knihovníků pro práci s dětmi a mládeží – od teorie k praxi

Odpověď na otázku, jaké kompetence má (mít) učící knihovnice či knihovník, může být velmi jednoduchá a jasná, vyjdeme-li například z odborné literatury reflektující zahraniční kompetenční rámce pro pozici teaching librarian. Aktuální kompetenční rámec prezentuje učící knihovnici nebo knihovníka jako někoho, kdo organizuje, komunikuje, designuje, vede výuku a evaluuje ji, reflektuje svoji práci a celoživotně se vzdělává.^[1] Podrobně definovanou pozici knihovníka v dětském oddělení nalezneme také v tuzemské Národní soustavě kvalifikací. 

Jakmile ale kompetence knihovníka pro interakci s dětským a dospívajícím uživatelem vnímáme skrze každodenní knihovní praxi, odpověď na otázku je složitější a zároveň může být komplexnější, zahrneme-li do hledání odpovědi také perspektivu cílové skupiny, s níž knihovník pracuje.
K výchozí otázce si tedy dovolím formulovat ještě jednu otázku – jaké jsou současné děti, pro které knihovník připravuje edukační programy (a služby)? Pro odpovědi nahlédněme do aktuálních výzkumů a inspirativních odborných publikací.

Kompetenční rámec: Teaching Librarian

Knihovník a dítě do tří let

V ideálním případě začíná interakce učícího knihovníka s uživatelem prostřednictvím aktivity Bookstart – S knížkou do života. Je důležité, aby knihovník uměl komunikovat s rodičem nejmenšího dítěte, byl empatický a zároveň znalý základů vývojové psychologie dítěte v raném věku. Pro děti do tří let je klíčové, aby byl knihovník schopen připravit jim (a jejich rodičům) takový program, který rozvíjí osobnost malého dítěte celistvě, tedy jak motoricky, tak emočně a kognitivně.^[3] Nelze zapomínat na logopedickou prevenci, jejíž význam je v raném věku dítěte zásadní – inspiraci pro realizaci takových programů lze čerpat díky projektu Bookstart – S knížkou do života a také v odborných publikacích.^[4] 

Knihovník a předškolní děti

Kompetence dětského knihovníka jsou spoluutvářeny tím, jaká je každodennost dítěte předškolního věku a na jaké jeho potřeby knihovna může (a má) reagovat. V rozsahu tohoto příspěvku se nevyhneme mírnému zobecňování s myšlenkou na to, jak klíčový je pro funkční rozvoj dítěte individualizovaný přístup k jeho učení. A právě podpora vztahu k poznávání světa, k učení jako celoživotní potřebě je jednou z kompetenčních rolí také učících knihovníků.  

Aby tuto roli mohl žádoucím způsobem plnit, potřebuje dětský knihovník vnímat různorodost (heterogenitu) skupiny předškolních dětí. Dále je třeba, aby měl alespoň základní znalosti vývojové psychologie dítěte ve vztahu k učení. Předškolní dítě udrží velmi krátkodobě pozornost (cca 5 minut) a potřebuje poměrně rychlé změny podnětů. Pro designování vzdělávacích programů z toho plyne podmínka, aby byl takový program složen z různorodých aktivit, zároveň aby každá aktivita měla v programu svoje místo a účel z hlediska plnění vzdělávacího cíle. Pro předškolní děti je žádoucí připravovat jim program, jehož základní ideou je učení skryté ve hře, zážitku, emoci a radosti. Jak toho docílit? Vítanými a funkčními jsou metody prožitkového či zážitkového učení nebo edukace s využitím hraní rolí (role-playing).

Knihovník a mladší školáci

Se začátkem školní docházky se heterogenita stává rysem definujícím školní třídu. To klade na učící knihovníky nové kompetenční nároky – osvojit si mj. alespoň základy speciální pedagogiky. Konkrétně se jedná o orientaci v běžných speciálních vzdělávacích potřebách žáků (s oporou v odborných zdrojích, které by měl mít knihovník k dispozici). Pro funkční společné vzdělávání všech žáků je ideální také to, pokud má knihovník možnost spolupracovat na přípravě i vedení programu s pedagogem, jenž podmínky heterogenní třídy zná. Součástí inkluzivního naplňování vzdělávacích cílů by mělo být také to, že má knihovník k dispozici různé didaktické pomůcky, díky nimž může být individualizovaná edukace v knihovním prostředí velmi produktivní. V programech informačního vzdělávání lze využít například Montessori hračky nebo didaktické prvky inspirované waldorfskou pedagogikou. Osvědčil se koncept lekotéky, vzešlý z brněnské Knihovny Jiřího Mahena.

Pro odpověď na žádoucí kompetence knihovníka interagujícího s žáky školou povinnými je vhodné nahlédnout do aktuálního výzkumu NK ČR věnovaného dětskému čtenářství a mediálnímu chování. Děti mladšího školního věku (cca 6–11 let) jsou již navázány na digitální technologie, vyrostly s nimi, pohyb v digitálním prostředí je pro ně přirozenou součástí jejich každodenního života. Knihovník je tak postaven před výzvy, jak vést ke čtení a čtenářství děti, které prožívají medializované dětství, navíc v postpandemických podmínkách, kdy mnoho dětí přilákaly (a už nepustily) digitální hry, videa a další digitální obsah.^[5] Děti v tomto životním období projevují přirozenou zvídavost, bezprostřednost, dobře reagují na podněty, které je posouvají v poznávání světa, a proto by ke kompetencím knihovníka pro práci s touto cílovou skupinou mělo patřit to, že dokáže designovat vzdělávací program tak, aby nabídl témata a metody edukace na podporu rozvoje různých gramotností, přičemž čtenářství a čtení je tím klíčovým rozvojovým prvkem, vedle narůstající potřeby rozvíjení informační gramotnosti. Vhodnými nástroji jsou aktivizační úlohy, aktivity ve skupině, práce s problémovou, otevřenou otázkou, dobře se uplatňují principy místně zakotveného učení. Produktivní je také používání tzv. organizérů informací^[6], které mohou k učení, čtení s porozuměním a práci s informacemi funkčně motivovat i děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Učícímu knihovníkovi by neměla chybět empatie, dovednost adekvátně komunikovat, měl by být schopen nabídnout heterogenní třídě vzdělávací aktivity s různorodými alternativami – dobře se uplatňují kromě zmíněných principů místně zakotveného učení^[7] i badatelské přístupy k učení. 

Knihovník a starší školáci

V interakci s teenagery (cca 12–15 let) vzniká u knihovníka potřeba osvojit si další kompetence pro zvládnutí role vzdělavatele a průvodce. Jedná se o bezpodmínečné vnímání jedinečnosti každého dospívajícího, žádoucí jsou tedy kompetence komunikace a sociální komunikace, ale také digitální kompetence. Žák na druhém stupni základní školy očekává, že tak jako v jiných situacích jeho každodennosti bude (jeho) digitální zařízení či nějaká forma „digitálna“ součástí také knihovního programu. Tato skutečnost je pro knihovníky výzvou a zároveň příležitostí k tomu, jak designovat informační vzdělávání pro dospívající skrze aktivity rozvíjející kritickou práci se zdroji, informacemi a médii v digitálním prostoru.    

Součástí kompetenčního profilu učícího knihovníka v interakci s dětmi a teenagery je rozhodně také jeho akviziční erudice a s tím spojené kurátorství. Měl by se orientovat na aktuálním knižním trhu, vést diskuse na aktuální témata ukotvená v beletrii pro mládež a young adult. Výzkumy žánrových preferencí^[8] ukazují, že dospívající zajímají v žité každodennosti, a tedy i v literatuře, vztahy, identita, hledání lásky, ale také cesta za úspěchem a vlastní hodnotový systém a jeho budování, silně i otázky budoucnosti planety, ekologie či duševního zdraví a wellbeingu. Knihovník by měl k těmto tématům nabídnout teenagerům vhodné zdroje – jak beletristické, tak odborné, tištěné i elektronické. Právě e-zdroje se u cílové skupiny starších dětí a mládeže stávají žádoucím nástrojem podpory čtení a celoživotního čtenářství.

Příspěvek několika směry otevřel téma, kterému je třeba věnovat laickou pozornost, odbornou péči i publicitu ve veřejném prostoru. Turbulentní proměnlivost naší společnosti vlivem technologického rozvoje je pro to jednoznačnou výzvou. V aktuálních publikacích (nejen) pro knihovnickou veřejnost Rozvoj kompetencí učícího knihovníka: výzkumy – kurikulum – gramotnosti nebo Inspirace pro rozvoj čtenářských dovedností PIRLS: IEA PIRLS 2021^[9] se s tematikou kompetenčního profilu učícího knihovníka pracujícího s dětmi a mladými lidmi můžete seznámit podrobněji.

Použité zdroje

FRIEDLANDEROVÁ, Hana; LANDOVÁ, Hana; MAZÁČOVÁ, Pavlína; PRÁZOVÁ, Irena a RICHTER, Vít. České děti a mládež jako čtenáři v době pandemie 2021. Brno: Host, 2022. ISBN 978-80-275-1378-9.

JANOTOVÁ, Zuzana; FIEDLEROVÁ, Veronika; ŠAFRÁNKOVÁ, Kateřina; POLÁKOVÁ, Irena a MAZÁČOVÁ, Pavlína. Inspirace pro rozvoj čtenářských dovedností PIRLS: IEA PIRLS 2021. Praha: Česká školní inspekce, 2023. ISBN 978-80-88492-55-9.
Dostupné také z: https://csicr.cz/cz/Dokumenty/Publikace-a-ostatni-vystupy/PIRLS-2021-Inspirace-pro-rozvoj-ctenarskych-dovedn.

KŮROVÁ, Antonie. Programy pro děti do 3 let a jejich rodiče v prostředí veřejných knihoven. Online. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2024.
Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kb802/ [cit. 2024-10-15]

MAZÁČOVÁ, Pavlína. Rozvoj kompetencí učícího knihovníka: výzkumy - kurikulum - gramotnosti. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2023. ISBN 978-80-7050-783-4.

Roles and Strengths of Teaching Librarians. Association of College and Research Libraries. American Library Association [online]. May 15, 2017.
Dostupné z https://www.ala.org/acrl/standards/teachinglibrarians [cit. 2024-10-15]

Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.

^[1] Více ke kompetenčnímu rámci a definicím jednotlivých jeho součástí na https://www.ala.org/acrl/standards/teachinglibrarians
^[2] tamtéž
^[3] Aktuálně se této problematice z hlediska teorie, výzkumnou prací i doporučeními pro praxi věnuje bakalářská práce Antonie Kůrové na KISK FF MUNI,
více na https://is.muni.cz/auth/th/kb802/.
^[4] Doporučit lze například publikaci Projekt S knížkou do života (Bookstart) a logopedická prevence.
^[5] K tématu více viz FRIEDLANDEROVÁ, Hana; LANDOVÁ, Hana; MAZÁČOVÁ, Pavlína; PRÁZOVÁ, Irena a RICHTER, Vít. České děti a mládež jako čtenáři v době pandemie 2021. Brno: Host, 2022. ISBN 978-80-275-1378-9.
^[6] S organizéry informací v aktivitách rozvíjejících čtenářskou nebo informační gramotnost fundovaně pracují odborné publikace nakladatelství Šafrán,
více na https://www.nakladatelstvi-safran.cz/
^[7] Zdroj k tématu: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/20437/mistne-zakotvene-uceni-a-questove-trasy.html
^[8] Viz publikaci České děti a mládež jako čtenáři v době pandemie 2021 (HOST, NK ČR, 2022).
^[9] Obě publikace jsou z hlediska témat žádoucí součástí odborného zdrojového zázemí pro učící knihovníky i pro pedagogy v rámci propojování formálního a neformálního vzdělávání.