Knižní influenceři z pohledu knihovníků pro děti a mládež

O knižních influencerech se hodně mluví, v dobrém (dovedou doporučit knihy, mají rozhled v knižním světě, vědí, kdo co vydává, co podobného už vyšlo, kde se koná jaká akce pro knihomoly atd.), ale i ve zlém (jsou to zaplacení reklamní pracovníci nakladatelů, nemají dost kvalitní příspěvky, knihy nečtou, ale píší o nich, jen na ně tvoří „doporučení“...), nejen toto, ale i spoustu dalšího se o nich můžeme dozvědět z té či oné strany.

Záleží, z jakého úhlu pohledu na ně budeme nazírat. Vzhledem k širokému spektru vydávaných knižních titulů, jejich tematické a obsahové rozmanitosti a hlavně ryze individuálnímu výběru každého jednotlivého čtenáře, je jasné, že ne všichni se vždy stoprocentně trefí do vkusu našeho. Pokud hledáme člověka, který nám doporučí zajímavý titul vyčnívající nad jiné se stejným tématem či zpracováním, může to udělat jak věhlasný instagramer/booktuber, tak i naše sousedka, která se zaměřuje ve své čtenářské vášni na určitý žánr knih a která k tomu doporučení nepotřebuje žádného sledovatele na sociálních sítích. V tomto je právě svět knižních influencerů ještě pestřejší, než by se mohlo zdát. Jsou i tam, kde je nevidíme, jen záleží na optice, jíž na ně pohlížíme.

V anketě jsme se kolegů z knihoven pro děti a mládež ptali na vybrané oblasti ze světa knižního influencerství a níže uvádíme zpracované výsledky. Děkujeme všem 128 zapojeným knihovníkům, kteří věnovali čas vyplnění dotazníku a poskytli tak data ke zpracování. Data uváděná v procentech budou vždy zaokrouhlena na celé číslo.

Věkové rozložení respondentů bylo následující – největší skupinu tvořili lidé ve věku 46-55 let (34 %), druhá nejsilnější skupina respondentů byla ve věku 36-45 let (23 %) a třetí největší podíl mezi respondenty měla věková skupina 56-65 let (21 %). Necelých 19 % tvořili knihovníci ve věku 26-35 let a poslední minoritní skupinou byli knihovníci ve věku 18-25 let (pouze necelá 4 %).

Pokud bychom se podívali na délku knihovnické praxe u těchto respondentů, bylo by jejich rozložení následující: nadpoloviční většinu tvořili knihovníci s praxí delší než 10 let (57 % dotázaných). Všechny ostatní skupiny pak byly v podstatě vyrovnané – praxi do 2 let mělo 13 % dotázaných, praxi do 5 let mělo 16 % respondentů a praxi do 10 let mělo 14 % dotázaných.

Jednou z dotazníkových položek byla otázka Odkud čerpáte inspiraci na knihy? Ne všichni respondenti vybrali pouze 3 položky z nabídky, proto jsou výsledky mírně zkreslené, avšak poměrně jednoznačné.

Nejčastějším zdrojem inspirace jsou ediční plány nakladatelů – tuto možnost vybralo 79 dotázaných, což je 62 % z celkového počtu respondentů. Druhý nejčastější zdroj jsou návštěvy knihkupectví – tuto možnost zvolilo 61 oslovených, což činí 48 % ze 128 odpovídajících. Třetí nejčastější zdroj jsou literární soutěže, jako je Magnesia Litera, Zlatá stuha a další – tuto položku zaškrtlo 56 dotázaných, tedy 44 % z celkového počtu respondentů.

Nezanedbatelnými zdroji jsou také kolegové (tuto možnost označilo celkem 50 dotázaných, tedy 39 % z celkového počtu 128 osob), děti, ať už vlastní či v rámci práce (ty jsou zdrojem pro 47 dotázaných, tedy 37 % respondentů) a samozřejmě také jiné knihovny – tuto možnost označilo 43 dotázaných, tedy 34 % osob z celkového počtu). Je nesmírně potěšující, že vzájemně sdílené tipy a příklady dobré praxe pomáhají i v získávání přehledu o tom, co zajímavého lze v knižním světě najít.

Nejméně zastoupeným zdrojem inspirace byly širší rodina (jen 9 dotázaných zvolilo tuto možnost, tedy 7 % oslovených osob) a letáky (pouze 12 respondentů, tedy cca 9,5 % dotázaných). Reklamy (v TV, novinách, časopisech) získaly hlas od 18 dotazovaných a jako zdroj inspirace zaškrtlo 22 lidí (tj. 17 %) veletrhy. Knižní influencery (z platforem Youtube či Instagramu nebo blogů) jako svůj zdroj inspirace uvádělo 31 dotázaných (tj. 24 % dotázaných).  O dva hlasy více získali přátelé, tj. 25 % z celkového počtu 128 osob.

Na otázku, zda se oslovení orientují v problematice knižního influencerství, vyšly tyto odpovědi – 67 % z oslovených (86 osob) ví, co to je knižní influencerství, ale sami influencery nejsou. Výrazně menší podíl dotázaných odpověděl, že ví, co to je a sami jsou knižními influncery – tuto možnost vybralo 10 dotázaných, kteří tvořili necelých 8 %.

7 % oslovených uvedlo, že si nejsou jistí, co to je a moc to nevyhledávají a celých 18 % dotázaných uvedlo, že je tato problematika nezajímá a doporučení na knihy čerpají z jiných zdrojů, než jsou knižní influenceři.

Zajímavou částí dotazníku byla otázka, od kterého bookstagramera či booktubera čerpají inspiraci, pokud je to jejich zdrojem.
Ze získaných odpovědí se nejčastěji opakovali tito:

Mezi odpověďmi však byla přibližně polovina tvořena informací, že respondenti žádné blogy nesledují, nevyhledávají tento zdroj inspirace. Může to být způsobeno vícero faktory, jak už bylo zmíněno na začátku. Ostatně nejvíce se protichůdnost názorů a pohledů na knižní influencerství a doporučování knih projevila u poslední otázky, kde byli respondenti vyzváni, aby sepsali své myšlenky k této problematice.

Mezi pozitivy tohoto typu doporučování knih vnímají, že osloví mladé čtenáře, že se jedná o atraktivní formu doporučení a nabídky knih či že se jedná o mladý pohled na knižní produkci. Sociální sítě jsou některými respondenty rovněž vnímány jako dobrý komunikační kanál na propagaci čtení.

Mezi názory se také objevovaly hlasy, že každé doporučení je vždy velmi individuální, skutečně totiž záleží na vkusu každého, co mu sedí. A je skutečně marné očekávat, že pokud mi něco doporučí člověk, který má tisíce sledujících na sociálních sítích, že se mi to musí za každou cenu líbit. A to i kdyby četl stejný žánr.

Knihovníci si rovněž uvědomují sílu sociálních sítí ve chvíli, kdy se jedná o půjčovanost vybraných, tou dobou na soc. sítích hojně doporučovaných titulů, jedna z respndentek napsala: „… knižní influencerství má na mě mnohem větší vliv než jiný typ reklamy, a když jsem si to uvědomila, přestala jsem knižní influencery na sociálních sítích pravidelně sledovat (odebírat jejich obsah). Teď ten vliv vnímám z pozice knihovnice při půjčovanosti některých titulů, zejména young adult kategorie.“ Mladí skutečně svým knihomolským idolům bezmezně důvěřují a snaží se po jejich vzoru číst aktuální knižní trendy, aby nezaostávali za touto komunitou. V souvislosti s tím je dobré zmínit, že pro některé knihovníky jsou doporučení na sociálních sítích impulsem k tomu zmiňované tituly nemíjet, ale vnímat jejich postavení mezi jinými publikacemi. Ocenění práce influencerů a recenzentů ze sociálních sítí směřovala hlavně k tomu, že díky nim se jim daří neminout zajímavé, jinak méně propagované či známé knihy.

Mezi nejčastějšími negativními názory na tuto problematiku byla povrchnost sdělovaných informací, zhodnocení bez pádné kritiky a hlubšího rozebrání. Někteří dotázaní dokonce nabývají místy pocit, při sledování příspěvků na sociálních sítích, že určití recenzenti či hodnotitelé knih daný titul ani neviděli, pouze na něj dělají reklamu. Z definitivně rozhodnutých názorů sociální sítě a místní knihomolskou komunitu nepodporovat, bychom mohli zmínit ten, kde se o blozích a influencerech psalo, „že jich je moc a většina má naprosto příšernou češtinu, ať už mluvenou nebo psanou, místo vlastního názoru dávají do příspěvků dlouhé ukázky z knih, spíš než knihy zviditelňují sebe, nakladatelství si dělají jejich prostřednictvím další reklamu, a proto už knižní blogy nesleduji.“

Naopak jeden z velmi pozitivních a povzbuzujících názorů na tuto problematiku byl ten, který vybízel k nezatracování tohoto proudu doporučování a k nezužování jeho vlivu jen na mladé lidi: „Byla by škoda omezit se na to, že knižní influenceři jsou jen pro mladé. Domnívám se, že od doby největšího boomu tohoto způsobu doporučování knih uplynulo již min 7 let a tím pádem se tehdejší teenageři dostali do věku mladých dospělých, tedy pracovně aktivních osob a dál se svému koníčku věnují, jen se proměňuje jejich náhled, styl. Tento svět má co nabídnout všem, jen si každý musí najít toho svého, který mu pomůže v tom, co očekává.“ A některé respondenty nejspíš, alespoň dle vyjádřených myšlenek, inspirovala anketa k tomu, aby dali (znovu) šanci této platformě a třeba objeví nové možnosti a zdroje inspirace, které jim doposud unikaly. Pro některé je to tabula rasa a mají na tomto poli nyní příležitost bádat, zda se najde někdo, kdo by jim dokázal dát vhled do sledované oblasti.

Pro některé respondenty je překážkou ve sledování influencerů nedostatek času, který by mohli strávit u sociálních sítí, pro některé je to nejistota, zda se jedná opravdu o tak dobré doporučení či jen placenou reklamu. Někteří dokonce zmiňovali, že dumají nad tím, kde vzít dobré vybavení – nejspíš na to, aby se sami mohli do takové činnosti pustit. Fandíme v takovém případném rozhodnutí a určitě budeme chtít v knihovnách odkaz, ať můžeme sledovat naše kolegy. Další možnou překážkou, která je vnímána, je neschopnost recenzentů dělat věci tzv. vkusně a funkčně ovlivňovat své followery. Navíc se objevil i názor, že nedůvěra (a to nejen starší generace!) v sociální sítě a obecně v moderní technologie může být překážkou k tomu to vůbec zkusit – otevřenost neznámému je zkrátka nutný předpoklad pro rozvoj této komunity. Zároveň tu ale byl i názor, který se zamýšlel, zda by se některé větší projekty knihoven nedaly propojit s knižními influencery a více je zpropagovat, zajistit jim publicitu, atraktivní vizuál na místech, kde se pohybují ti, kterých se primárně projekty týkají.

U otázky, jaké příspěvky od knižních influencerů by respondentům pomohli v jejich práci, naprosto jednoznačně zvítězily možnosti: příspěvky s recenzemi knih – tuto možnost zvolilo 101 oslovených (tj. necelých 79 %) a příspěvky s tipy na aktivity s knihami – tuto položku zaškrtlo celkem 94 osob, tj. něco málo přes 73 % dotázaných. Třetí nejčastější odpovědí, avšak s výrazně nižším počtem zaškrtnutí byly příspěvky s knižními soutěžemi (kde se dá vyhrát kniha nebo knihomolská věc) – tuto odpověď vybralo 26 respondentů, tj. 20 % z celkového počtu 128 osob oslovených osob). 14 respondentů by pak ocenilo pouze zábavné a oddechové příspěvky a 10 dotázaných ocení příspěvky se slevami na knihy.

Z dalších odpovědí se opakovala několikrát možnost, že knižní influencery a jejich doporučení na knihy respondenti nesledují, nezajímají je, mají jiné zdroje inspirace. Naopak se tu objevil i názor, že sledují mimo knižní influencery i sociální sítě spřátelených knihoven, které jim jsou inspirací na aktivity pro potřebné cílové skupiny.

V závěru lze říct, že názorová pestrost k problematice knižního influencerství a doporučování knih na sociálních sítích je pestrá jako různorodost příspěvků na knihomolských profilech. Jedni je milují, jedni je zatracují a další nevědí, na kterou stranu se přiklonit. Za nás můžeme doporučit to zkusit prozkoumat. Když už nic, budeme mít přehled v tom, co lidé aktuálně sledují, čtou, doporučují, jak knižní trh vnímají, můžeme na toto téma pak vášnivě diskutovat s dalšími zapálenými čtenáři a vyměnit si naše zkušenosti – ať už nadšené z toho, co jsme na sítích objevili, nebo naprosto pohoršené z toho, jak někdo mohl takový titul vůbec doporučit. Sto lidí, sto chutí! Vždy je to o osobním vkusu a nastavení. Ale pro určitý vhled do problematiky a získání názorů na cokoliv, je to fajn zdroj.