Knihovna češtinářky a inspirace z Instagramu

Už od brzkého věku jsem byla vedena ke čtení a lásce ke knihám...

Autor: Knihovna češtinářky
Rubrika:
Datum publikace: 15.03.2023 | Ročník 9

Medailonek

Jsem obyčejná učitelka českého jazyka a literatury kousek za Prahou. Učím osmým rokem, nyní učím na 2. stupni běžné základní školy, která čítá 900 žáků.
Brzy ale tuto školu opustím a čeká mě nová životní etapa, budu působit na menší Základní škole Pod Žvahovem.

Už od brzkého věku jsem byla vedena ke čtení a lásce ke knihám, proto, když jsem se rozhodovala, čemu se v životě budu věnovat, chtěla jsem, aby mé studium a poté profesní život byl spjat s literaturou. Podala jsem si přihlášku na pedagogickou fakultu, obor český jazyk a literatura, a jelikož bylo potřeba zvolit si druhý obor, výběr padl na občanskou výchovu, neboť nejen knihami lze děti vychovávat.

Cesta k současné výuce

Popsala bych tu realitu, že jsem tzv. byla hozena do vody a plav. Po nějaké době jsem zjistila, že bych ráda učila jinak, a hledala jsem způsoby, jak to jinak dělat. V té době nebyly žádné webináře, materiály v ČJ, kurzy, školení, profesní skupiny, účty na soc. sítích, kritické myšlení a jeho metody byly dost neznámým pojmem (v ČR). Troufám si říci, že jsem se vypracovala od píky, a proto si všeho, co jsem zatím dokázala, neskonale vážím. Je to pro mě hlavní důvod, proč jsem se rozhodla být inspirací pro ostatní češtináře, aby věděli, že v tom nejsou sami. Když můžu, ráda poradím a podělím se o svou zkušenost.

Moje výuka je postavena na kritickém myšlení a jeho metodách. Čtenářská gramotnost je pro mě základním pilířem výuky českého jazyka a literatury. Aktivně se zajímám o knihy pro děti a mládež, jak žáky na 2. stupni přitáhnout k literatuře. Knihy také čtu, doporučuji, pracuji s novinkami, formou čtenářských lekcí je zapojuji do výuky, a tak žákům mohu ukázat knihy, které by je běžně neoslovily. Důležité pro mě je, aby pro žáky čtení byla radost, ne nutné zlo, a proto vlastním výběrem knih ke čtení a pevně zakotvenými čtenářskými dílnami ve výuce se mi to daří. Zakládám si na přátelské atmosféře v mých hodinách. Chci s nimi spolupracovat a vidět radost z jejich úspěchů.

Co je základ úspěchu?

Za opravdu důležité považuji zaujmout / oslovit / podnítit mou výukou všechny, učit čtenáře, nadané a chytré děti je přece tak jednoduché. Ale postupně budovat např. čtecí návyky u dětí z nepodnětného prostředí nebo u těch, kteří mají ke čtení odpor, je pro mě výzva. Když se slabší žák naučí třeba básničku k recitaci, proč ho nepochválit před celou třídou a nechat mu jeho 5 minut slávy a s celou třídou mu zatleskat? I na 2. stupni je tohle nutnost a vidím, jak kolegům na 2. stupni, tohle nepřijde důležité. A co taková razítka? Na 2. stupni a u slohovek dokáží zázraky 😀 Když někdo něco ze žáků vtipně okomentuje, lidsky se tomu ráda zasměju a užiju si to s žáky 🙂

Ráda se školím, protože mě nové trendy ve výuce hodně zajímají, sama školím i ostatní češtináře, obohacujeme se navzájem a sdílíme své strasti a radosti z výuky českého jazyka a literatury. Spolupráce s 1. stupněm, účast v literárních soutěžích nebo vymýšlení a následná realizace češtinářských projektů jsou pro mě hnacím motorem a tím, co mě na mé profesi nejvíce baví. Když zavírám kabinet, nenechávám práci tam, přemýšlím nad výukou dost i v mém volném čase. Co mohu vylepšit, vymyslet, jak lze žákům ČJL zpřístupnit, aby si každý našel část, jež ho více baví. V tom je čeština rozmanitá a kreativní, proto se její výuce profesně věnuji.

Jak vznikl facebookový profil Češtinářka na mateřské a instagramový profil Knihovna češtinářky

Když se mi narodil syn, měla jsem náročné období. Přiznám se, neuměla jsem se s rolí mámy dlouho sžít. Moc nespal, hodně brečel, byla jsem s ním často sama doma. Potřebovala jsem nějaký ventil a mít myšlenky i na něco jiného než na starost o syna a domácnost. Když jsem se po roce a půl s mateřstvím srovnala, věděla jsem, že se chci vrátit zpět k učení (rok jsem pracovala v knihovně, v dětském odd., kde jsem vymýšlela lekce pro 2. stupeň). Abych si návrat do práce po MD, co nejlépe usnadnila, založila jsem si facebookovou skupinu Češtinářka na mateřské. Chtěla jsem v online prostoru sdílet své tipy, nápady do výuky, knižní tipy pro čtenáře, ale i nečtenáře, abych to měla vše pohromadě a mohla tam kdykoliv nahlédnout. Po nějaké době mě napadlo, že bych skupinu mohla sdílet a dala jsem ji jako veřejnou, ale přesto soukromou. Byl to pro mě hnací motor, vymýšlet aktivity do mé skupiny a zkusit oslovit další češtináře. Jelikož mám styl učení, kde kladu důraz na kritické myšlení, velkou podporu čtenářské gramotnosti oproti drilu a nutné mluvnici, začali mi sledující přibývat. Byla to pro mě skvělá terapie, kdy po večerech, kdy mi syn spal, jsem "ožívala" ve své profesní komunitě a dávala své nápady volně k použití za zpětnou vazbu ve výuce, když jsem ještě byla doma (ověření, zda to funguje a může to žáky na 2. stupni bavit).

A jelikož se aktivně zajímám i o knihy pro děti a mládež, snažím se je číst a sledovat knižní novinky, založila jsem si i účet na instagramu @knihovna_cestinarky, kde sdílím knižní tipy pro tuto věkovou kategorii, protože si myslím, že se na ni moc na IG nemyslí (skoro vůbec). Na svých obou účtech sdílím každodenní radosti a strasti učitelky ČJL na plný úvazek a troufám si říci, že díky tomu, jak jsem otevřená, bez pozlátka uveřejním i nepovedené dny a hodiny, jsem u mých sledujících (ať na FB či IG) oblíbená. Našla jsem si prostřednictvím obou profilů skvělou komunitu nadšených češtinářů, kteří rádi učí jinak a stejně jako já bojují s nepochopením ze strany rodičů nebo nedostatečnou podporou vedení. Takový "kabinet snů", jak já říkám. Kolegové češtináři, které bohužel úplně nemám (na současné škole, kterou ke konci dubna opouštím). Oba profily vedu pod falešným jménem a zakládám si na tom, že nechci, aby byla znát má pravá identita, ani kde momentálně 1,5 roku učím. Internet je dobrý sluha, ale zlý pán.

Díky mým soc. sítím jsem získala novou práci na škole snů, kde si mé výuky váží a přesně takovou ji chtějí. Pomohly mi v tom, že nepostuji jen nápady, ale sdílím nejenom výsledek, ale i proces realizace. Reflektuji, co se povedlo, co příště udělat jinak, jak se toho moji žáci zhostili. Proto víceméně pohovor na nové škole byl jen formalita, protože už předtím bylo vedení seznámeno s mým stylem výuky a mou prací, takže jim to dostatečně stačilo k tomu, aby si o mé výuce udělali dostatečný názor.

Odkud čerpám inspiraci na aktivity s knihami a do výuky

V téhle době je inspirace všude kolem nás a je jí požehnaně. Nebudu lhát, když napíši, že se inspiruji hlavně v zahraničí. Hodně tipů nacházím v aplikaci Pinterest, kdy se volně inspiruji tématem nebo se pokusím o překlad. Pokud to na svých profilech zveřejním, vždy zmiňuji zdroje.

Instagram je skvělá platforma, kde za Vás mluví hlavně obrázky a textu stačí být minimum, a to mě na něm nejvíce baví. Chci, abych už z fotky pochopila, co bylo hlavním cílem a jak měl výsledek vypadat.

  • Jednoznačně mezi mé nejoblíbenější profily patří @ucitelsky_denicek, kdy nejdříve z pár zpráv s kolegyní Míšou, která je z Karviné, vzniklo pravé a opravdové přátelství. Míša je češtinářka, k tomu učí hudební výchovu a je metodik prevence na 2. stupni. Takže má toho na starost až až. I přesto sama pomalu začíná školit, vymýšlí ke knihám čt. lekce či doprovodný materiál.

  • Díky Instagramu jsem narazila i na profil @pesleriblog, který vede 4násobná máma Veronika, která své děti vzdělává doma a dělá to skvěle. Ta je mi inspirací nejenom knižní, protože má doma široké spektrum čtenářů, ale i tématy na projektové dny a hlavně dodržováním lidových tradic a zvyků.

  • Další profil @opicimatka je skvělá Petra, která má nepřeberný přehled o knihách pro děti a mládež. Nebojí se číst knihy i v jiném jazyce a skvěle vždy popíše obsah a komu by knihu doporučila.

  • Profil @mariknihovnice je profil Mariky z Třince. Marika je nejvyhlášenější knihovnice z dětského oddělení. Je inovativní, progresivní a velmi tvůrčí žena.

  • I když profil @myctemedetem je zaměřen na školkové děti, také na něm naleznete hodně knižní inspirace. Často se na něm vybírám knihy pro mého 4letého syna.

  • Z 1. stupně bych ráda doporučila profil @syroovka, sokolka a cvičitelka, paní učitelka a máma tří dětí. Dělá skvělé výukové plakáty, dělá s dětmi dílny čtení i na 1. stupni a je moc velká knihomolka.

Sleduji i pár zahraničních účtů, ale ty své výstupy prezentují hlavně na již zmiňovaném Pinterestu.

Jelikož je Instagram naprosto nekonečná studnice inspirativních lidí, s dovolením bych zmínila profily, které mě také baví sledovat, i když nejsou zaměřeny hlavně na knihy pro děti a mládež a z pohledu češtiny.

  • @kc_science – tohle je boží člověk skrz přírodní vědy. Nadupanější a akčnější chemikářku a přírodovědkyni nikde jinde nenajdete. Je to také moje spřízněná duše.

  • @kunsthistoricka_mamou – Veronika to nemá v životě úplně jednoduché, ale na poli výtvarném je úžasná. Vyšla jí kniha Od venuše po atomy, která je plná inspirace, jak s dětmi nenásilně a zábavně probrat umění. Podle její knihy budu vymýšlet tematický celek do hodin literatury.

  • @dejepis.provsechny ukazuje všem, že dějepis nejsou jen data, letopočty a nuda. Pravidelně vymýšlí kvízy, u kterých si pokaždé říkám, že bych si ty vědomosti měla osvěžit 😊

Stačí se chtít dívat

Na závěr bych jen napsala, že mě moje práce učitelky ČJL neskonale naplňuje (i když jsou dny lepší i horší). Pokaždé, když jsem šla "proti proudu", stála jsem si za svým, a i když mi často byly házeny klacky pod nohy (ze stran vedení nebo hlavně rodičů), vím, že učím podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Člověk se přirozeně bojí toho, co nezná, a myslí si, že nejlepší obrana je útok, ale to už tak dávno není. Na čtenářskou gramotnost je kladen více a více důraz, a jak já s oblibou říkám, ano, druhy přísudku jsou pořád stejné, ale to, jak se ty druhy učí, už je někde jinde.
Inspirace je dost všude kolem nás, stačí se CHTÍT dívat.