Deskovky v knihovnách

Za téměř deset let, co se v Městské knihovně v Praze věnuji společenským deskovým hrám, se toho v této oblasti změnilo opravdu hodně. Deskovky ve formě běžného fondu začaly pronikat do většiny knihoven, a to nehledě na to, zda to byly knihovny ve větších městech, městysech či vesnicích…
Přirozeným vývojem jsme v knihovnách začali přemýšlet, jak využít zvyšující se oblíbenost společenských deskových her. Začali jsme opatrně “koketovat” s pořádáním akcí tematicky propojených právě s deskovými hrami, v osvícenějších lokalitách jsme do našich knihoven pustili i místní deskoherní komunity.
V některých knihovnách systematicky budujeme strukturu deskoherního fondu pro všechny skupiny čtenářů, v jiných lokalitách bereme vše, na co máme peníze… Přístupy se liší člověk od člověka, knihovna od knihovny. Nebude pro nás překvapením, že knihovnu nedělá její fond, ale my, knihovníci, kteří s fondem jakkoliv pracujeme a třeba ho i strukturovaně nabízíme našim čtenářům, potažmo i celým místním komunitám.

V Městské knihovně v Praze jsme si v tomto směru prošli pestrým a turbulentním vývojem. Nebyli jsme ani první knihovnou, která hry půjčovala, ani první knihovnou, která uspořádala nějakou deskoherní akci. V čem ale máme unikum, je rozpočet, koncepce budování fondu a nakládání s ním a jeden člověka, jenž se věnuje značnou část své pracovní doby jen a pouze deskovým hrám. Od minulého listopadu dokonce na plný úvazek. To nepíšu proto, abych se chlubil. Chci jen zarámovat důvody, proč mám, narozdíl od většiny mých kolegů, daleko víc času koncepčně přemýšlet o hrách a jejich využití. Proč si můžu dovolit zkoušet, testovat, nabízet a případně i uspět/neuspět s některým nápadem. To, že pracuji právě v MKP, mi umožňuje přemýšlet i za jiné.
Jak jsem řekl, deset let je dlouhá doba. Společně se stejně nadšenými kolegy jsme uspořádali spoustu zajímavých akcí, nastavili si pravidla fungování klubů deskovek napříč komunitní sítí a v neposlední řadě jsme si dovolili experimentovat s akcemi pro naše čtenáře deskovek.

Jednou z akcí, o níž vám chci primárně napsat, je Knihovnický víkend v Knihovně. Akce se konala na přelomu soboty a neděle ze 4. na 5. května 2024 a byla spojená s možným přespáním/hraním/povídáním dlouho do noci.

Akce Knihovnický víkend v Knihovně vznikla jako copy/paste starší úspěšné akce pro dospělé čtenáře deskovek. Koncept byl jednoduchý. Jsem přesvědčen, že hravých dospělých lidí je mezi našimi čtenáři spousta a že stejně jako všichni deskohráči obtížně hledají spoluhráče ke hraní delších a náročnějších her. Vědomě používám slova “pro dospělé”. Akcí pro děti je všude hodně, ale prostor jen pro dospěláky, kde by si oddechli, uvolnili se, nemuseli hlídat ego svých potomků při prohrách… je minimum.
A protože zkušeností a kontaktů se mi podařilo za těch deset let nashromáždit spoustu, řekl jsem si, že je čas se o ně podělit s těmi, kteří je využijí stejně jako já - pro dobro našich knihoven. Skrze komunitní skupiny, kde, jak jsem věděl, se naši knihovníci/ce také účastní dění, jsem nabídl uspořádání akce, jejíž specifikum popíšu v další části. Reakce na moji nabídku byla veskrze pozitivní, a tak jsem akci prostě udělal.

Knihovnický víkend v Knihovně se uskutečnil o prvním květnovém víkendu tohoto roku.
Celá akce měla několik linek, na něž jsem se chtěl ze svého pohledu soustředit a které jsem nabídl účastníkům.

1. První linkou bylo setkání se zástupci vydavatelů. Vydavatelé nám přišli popovídat o svých portfoliích, o tom, za jakých zvýhodněných podmínek nám umí nabídnout nákupy svých her. Někteří se ptali i na to, jak oni mohou pomoci a vyjít vstříc nám knihovnám.
   Podařilo se nám pozvat většinu velkých vydavatelů, kteří nám v Česku přinášejí hry. Účast přislíbili zástupci  Mindoku, Albi, Tlama games, Dino, Boardbros… Blackfire za námi přijet nemohl, tak alespoň poslal základní informace. Specifikum této linky bylo i povídání se zástupcem nejstaršího kamenného specializovaného obchodu Hras. S ním jsme si povídali také o tom, proč jsou kamenné obchody (a to zcela nesporně) důležité i v současné době online nakupování. Další součástí programu bylo i povídání s autorem ryze české deskové hry, již jsme měli možnost testovat v klubech deskovek pro starší v MKP. Účastníci se mohli zeptat, jak taková hra vzniká, jak mohou knihovny v takových situacích pomáhat, a v neposlední řadě si i odnést jednu kopii zmíněné hry - Škoda kouzla, které padne vedle.
   Představováním a povídáním jsme strávili celé sobotní odpoledne.

2. Druhou důležitou linkou bylo setkávání a propojování se. Pozvali jsme zástupce místních klubů deskových her, pozvali jsme i samotné hráče deskovek, dobrovolníky, kteří s hrami pracují, třeba právě ve zmíněných klubech nebo i v knihovnách. Cílem bylo si v přirozeném prostředí popovídat a zjistit o sobě vzájemně informace, které bychom mohli využít k další spolupráci. Jelikož byli účastníci doslova z celé republiky, šlo také o to, aby zjistili, jak zakládat kluby deskovek ve svých knihovnách, jak komunikovat s dobrovolníky, jaké potřeby mají dospělí hráči, kteří by chtěli pořádat hraní v našich knihovnách… Tato část probíhala více či méně živelně během hraní, jídelních pauz, odpočinku…

3. Třetím, nicméně nikoliv nejméně důležitým důvodem pro uspořádání celé akce bylo setkání nás knihovníků, vzájemné inspirování se ohledně akcí, jež pořádáme nebo dovolujeme pořádat v našich knihovnách, sdílení poznatků, jak pečujeme o fond, jak kontrolujeme úplnost deskoherního fondu, kde nakupujeme…
   Měli jsme dokonce i několik připravených povídání od nás, jakožto prvotní impuls pro další diskuzi.
   Kolegyně Eva Šilerová, která v MKP vede už několik let velmi úspěšný klubík pro nejmenší dět,i si s námi povídala o tom, jaké to je postavit celý koncept klubového setkávání úplně vod začátku až do úspěšného stavu, v němž to je teď.
   Témat bylo připravených vícero. Například o tom, jak tvořit komunitu, jak pomáhat rodičům s výchovou dětí skrze používání deskových her, jak využívat deskovky při lekcích pro školy či jiné spolupracující subjekty, o Dreamlike…
   Subjektivně vnímám, že na tato témata bylo příliš málo času i s ohledem na to, že někteří kolegové/gyně potřebovali odjet ještě v sobotu večer. Do příště se budeme snažit tato témata trochu více rozpracovat a dát jim větší prostor.

Jakýkoliv další volný čas, který nám zbyl, jsme využívali ke vzájemnému učení se novým hrám, kterých máme v MKP opravdu veliké množství.
Přes obavy, které jsem z uspořádání akce tohoto rozsahu měl, musím říct, že podle reakcí kolegů/gyň, zástupců vydavatelů i deskohráčů a dobrovolníků pořádajících akce s deskovkami byla akce úspěšná. Dokonce natolik, že jsme se domluvili na pokračování nejpozději za rok. Zpětné vazby mám hodně a hodlám se poučit a připravit akci ještě o kousek lepší.

V úvodu tohoto povídání jsem psal o deseti letech zkušeností, jež mám v oblasti deskových her a deskoherních akcí. Ještě jedna věc se ve společnosti změnila. A tím je postoj široké společnosti právě k deskovým hrám. Od okrajové zábavy pro geeky, nerdy nebo dokonce pro malé děti se zájem o deskovky přesunul mnohem více do “normálnosti”. Jinými slovy tam, kde se běžní deskoherní mudlové kdysi ošklíbali při pozvání na hraní Osadníků, Talismanu, nebo Carcassonne, dnes už takové pozvání nikoho nepřekvapí, ba spíše naopak. Dnes se spíše běžní lidé zeptají, jestli nemáte něco novějšího. Nebo sami nabídnou hru, která je podle nich “super”.
A proto upřímně věřím, že moderní společenské deskové hry mají pro knihovny obecně velký potenciál. A to zejména v oblasti pořádání komunitních akcí, kdy nám knihovnám bude stačit domluvit se s dobrovolníky, vytvořit prostor a být tu pro naše “čtenáře” deskovek. Mnohdy bude stačit jen nepřekážet našim vlastním uživatelům ve využívání našich knihoven jako prostorů, kde to žije, kde se lidé mohou setkávat a být spolu. Budovat svou komunitu. Možná bude potřeba někdy trochu vykročit “out of the box” z našich zažitých konzervativních přístupů k tomu, jak vnímáme prostory knihovny. Nicméně věřím, že se nám v knihovnách takový přístup vyplatí. Nemusíme vždy nutně sami vymyslet kolo, mnohdy bude stačit skrze síťování, kontakty a inspiraci získanou od ostatních kolegů knihovníků vzít jejich zkušenosti a přizpůsobit je našim specifickým podmínkám.
V rámci vnitřní (rozumějte knihovnické) advokacie deskových her tímto rád nabídnu zkušenosti své, svých kolegů i kolegů a kolegyň z toho nevelkého množství účastníků, kteří přijeli a zúčastnili se našeho úplně prvního Knihovnického víkendu v Knihovně.

Pokud si budete přát se mně na cokoli, co se týká deskových her v naší knihovně zeptat, prosím udělejte to, rád vám odpovím.

Medailonek

Jaroslav Kaktus Rajl

• V Městské knihovně v Praze se deskovým hrám věnuji od apríla roku 2015. Kromě radosti ze své práce se ve volném čase věnuji skautským vzdělávacím kurzům, metodickým kurzům Prázdninové školy Lipnice.

• e-mail: rajlj@mlp.cz