Měsíc Jana Žižky & historie lidské víry

3. 11. – 1. 12. 2024 v Mahenově památníku

Vážení návštěvníci a milí čtenáři,
listopad je v Mahenově památníku dalším tematickým měsícem, tentokrát věnovaným historii lidské víry, náboženských představ a obecně lidské touze poznat, co člověka převyšuje, co je vyšší pravdou a příčinou všech věcí.
Tato touha dala vzniknout egyptským pyramidám, kráse gotických katedrál, ideálům humanismu i demokracie. Ale zapříčinila také nespočet náboženských válek a násilí.
Tuto náročnou, ale o to zajímavější historii se návštěvníkům pokusíme přiblížit celoměsíční výstavou, sérií přednášek a besed, vše vyvrcholí speciálním komponovaným večerem.

Měsíc je věnován osobě husitského hejtmana a v poli nikdy neporaženého vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, který právem patří k největším osobnostem naší historie. V letošním roce od smrti Jana Žižky uplynulo 600 let.

Mahenův památník
Mahenova 8, Brno

Program

  • 3. 11. – 1. 12. 2024 / Výstava o historii tarotu
    Unikátní výstava o historii tarotu, kterou zapůjčil sběratel a odborník na tarot Pavel Langer. Tarot, původně hrací karty s kořeny kdesi v hlubokém středověku, jsou dnes neznámějšími a nejrozšířenějšími kartami používanými pro věštění budoucnosti, esoterickým výkladům situací a událostí, ale také pomůckou používanou v některých odborných psychoanalitických a terapeutických metodách.
    K vidění jsou také výstavy obrazů Lenky Jirkové Táborské a Šárky Kotáskové.

  • 7. 11. 2024 od 17:00 hod. / Lovci, čarodějové a znalci přírody: magie v moderní myslivosti
    Myslivci vždy byli v očích lidí obdařeni zvláštními schopnostmi. Pohybovali se v přírodě, žili mimo obydlené oblasti nebo na jejich hranici. Uměli se nepozorovaně přiblížit a ulovit divoké zvíře, které řada z nás v krajině sotva zahlédne. Pěstovali také zvláštní dovednosti, které s péčí o zvěř a lovem souvisí. Není tedy divu, že se stali předmětem legend a fantastických příběhů. Jak je to ale dnes? Jakou roli hraje magie a náboženství v moderní myslivosti? Odpovědi poodhalí přednáška religionistky Olgy Čejkové.

  • 14. 11. 2024 od 17:00 hod. / Řád německých rytířů, jeho historie a jeho duchovno
    Přednáška doktorky Hany Tenory Pokorné nám představí významné události, osobnosti a místa spojená s historií Řádu bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého více pod svým zkráceným názvem Řád německých rytířů. Vedle klasického-historického popisu se doktorka Pokorná zaměří také na duchovní učení a činnost řádu, což je v jeho analýzách často opomíjený rozměr, který nám však pomáhá pochopit jeho motivaci i vliv, jaký měl a dodnes má na vývoj evropského myšlení a duchovna.

  • 21. 11. 2024 od 9:00 hod. / Jan Žižka a jeho práčata (pro děti)
    Beseda Marcely Staňkové přiblíží dětem osobu a život Jana Žižky z Trocnova. Děti se mohou těšit na hry a hádanky, nebude chybět ani soutěž o titul správného práčete. Možná se dostaví i sám hejtman Žižka!
    Beseda je určena jak pro rodiče s dětmi, tak pro školní kolektivy, u kterých je však nutná registrace předem na e-mailu pamatnik@kjm.cz či čísle + 420 543 248 479.

  • 28. 11. 2024 od 17:00 hod. / Tzv. Slovansko-Árijske védy a védské slovanství
    Védské slovanství je vlivné novopohanské hnutí, které v sobě spojuje prvky různých náboženských, okultních, ufologických ale i konspiračních a politických tradic a teorií. Slovenský etnolog a religionista, doktor Tomáš Kubisa nám představí toto hnutí i zdroje jeho učení. V druhé polovině přednášky se pak bude zabývat otázkou, jak toto hnutí ovlivňuje současnou alternativně náboženskou a okultní scénu ve střední Evropě.

  • 1. 12. 2024 od 16:00 hod. / Závěrečný slavnostní večer
    Těšit se můžete na zážitkový program a přednášky odborníků:
    – přednášku historika Jana Ševčíka Jan Žižka a jeho doba – doba sekt, lidových bouří a náboženských válek,
    – přednášku M. K. Sarkyra Historie Hermetického řádu Zlatého úsvitu,
    – přednášku Alexandry Haratíkové História žien v astrológií v 20. a 21. storočí,
    – přednášku Jakuba Achrera Historie tradice Wicca.


Socha Jana Žižky v Praze na Vítkově

Jan Žižka na obraze Adolfa Liebschera,
olejomalba, 1904