Tomáš Knoz: Renesanční šlechtic a jeho sídlo

Šlechtic a šlechtické sídlo jsou spojené nádoby. Tradiční sídlo, obvykle starobylý hrad, bývá spojujícím elementem rodu, vyjádřením jeho starobylosti a dějin. Aktuální sídlo, ve své době obvykle moderní renesanční zámek či palác, jeho příslušníky individualizuje.
Struktura a podoba moravských renesančních zámků bývají často spojovány s povahou a strukturou jejích nejčastějších obyvatel, tedy příslušníků moravské šlechtické obce. Autoři, kteří se zabývali společenskou strukturou Moravy v předbělohorském období, zpravidla kladli důraz na její svébytné, vůdčí postavení. V odborné i popularizační literatuře se někdy dokonce objevovaly formulace hovořící o renesanční Moravě jako o svého druhu šlechtické republice nebo dokonce o šlechtické demokracii. I když se podobné pojmy nevyskytují, anebo jsou užívány v určité nadsázce, ačkoliv již nebývá Moravské markrabství považováno za specifický případ, je role šlechty a šlechtické obce i nadále považována za důležitou. Šlechta měla na Moravě roli právní, společenskou i kulturní. Jestliže renesanční šlechta vytvářela politický národ, její zámecká architektura byla formou dobové politické kultury a životního stylu.
Přednáší: prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D.