Pavel Salák: Ztracená země

Povrchový velkolom Jiří je díra v krajině o rozměrech zhruba 10 x 5 kilometrů. Ročně se tu vytěží na 8 milionů tun uhlí, hranice těžby končí na samém okraji Sokolova. Blízké dunění je slyšet na mnoha místech dvacetitisícového města, to velkorypadla vytrvale pohlcují zemi…

Než dosáhl lom Jiří současné velikosti, zůstávalo někde uprostřed jakési torzo původní krajiny. Ostrov zeleně, který se stále zmenšoval. Sokolovský občan Pavel Salák se rozhodl věnovat mu mnohaletou pozornost. Vstup sem byl zakázán, ale on zde byl skoro stokrát. Kreslil mapy míst, jež měly záhy zaniknout. Dával poetická jména oblastem, které už neexistují. Fotil – a vznikla řada jedinečných snímků. Botanizoval – a objevil zde nejeden vzácný druh. Vedl rozsáhlé terénní zápisky – a krajina na odpis dostala svou paměť.
Ano, tato země je už ztracená. Díky své vytrvalosti a invenci jí ale Pavel Salák vrací po letech její význam. Jedinečný příběh ztracené země a osamělého muže. Příběh navzdory době, navzdory trendům. Příběh, který nezachránil krajinu, ale může zachránit člověka.

Pavel Salák je původní profesí lesák, roky ale žil i bez domova, později na ubytovně. Ztracená země je přitom jen jednou z jeho pozoruhodných aktivit.
Stal se také titulní postavou knihy rozhovorů Aleše Palána, kurátora výstavy, Muž, který sází borovici blatku.