Michał Tabaczyński: Slavnost beztíže. Morava
Termín akce: 28.04.2025 | 18:00 - 19:00
Související:
Pro většinu Poláků leží Morava ve stínu Prahy a snadno na ni zapomínají.
Ne tak básník, esejista a překladatel Michał Tabaczyński, který si tuhle část naší země vybral pro své toulky v dobách pandemie.
Pomalu se prochází ulicemi moravských měst i po venkově a diskrétně ohledává moravskou duši.
Nachází tu nejen vlast velkých básníků — Jana Skácela, Otokara Březiny, Jakuba Demla, Ivana Blatného —, ale i líheň prozaiků, vždyť právě odtud se do hlavního města vydali Bohumil Hrabal i Milan Kundera. Žili tu vizionáři, tady pracovala Helena Bochořáková-Dittrichová, první autorka grafického románu na světě.
Tlumočeno do češtiny.
Michał Tabaczyński (*1976, Bydgoszcz)
Polský esejista a literární kritik, překladatel z češtiny a angličtiny. Mezi jinými překládal básně Jana Skácela a Bogdana Trojaka a eseje Josefa Kroutvora. Je autorem několika knih, včetně sbírek kratších esejů Widoki na ciemność (Výhledy na temnotu, 2013), Legendy ludu polskiego (Pověsti polského lidu, 2014) a široce diskutovaného eseje Pokolenie wyżu depresyjnego (Generace depresivní výše, 2019).
Ne tak básník, esejista a překladatel Michał Tabaczyński, který si tuhle část naší země vybral pro své toulky v dobách pandemie.
Pomalu se prochází ulicemi moravských měst i po venkově a diskrétně ohledává moravskou duši.
Nachází tu nejen vlast velkých básníků — Jana Skácela, Otokara Březiny, Jakuba Demla, Ivana Blatného —, ale i líheň prozaiků, vždyť právě odtud se do hlavního města vydali Bohumil Hrabal i Milan Kundera. Žili tu vizionáři, tady pracovala Helena Bochořáková-Dittrichová, první autorka grafického románu na světě.
Tlumočeno do češtiny.
Michał Tabaczyński (*1976, Bydgoszcz)
Polský esejista a literární kritik, překladatel z češtiny a angličtiny. Mezi jinými překládal básně Jana Skácela a Bogdana Trojaka a eseje Josefa Kroutvora. Je autorem několika knih, včetně sbírek kratších esejů Widoki na ciemność (Výhledy na temnotu, 2013), Legendy ludu polskiego (Pověsti polského lidu, 2014) a široce diskutovaného eseje Pokolenie wyżu depresyjnego (Generace depresivní výše, 2019).
