Jiří Kroupa/Miloš Štědroň: Manýrismus v hudbě a v umění – epocha, nebo umělecké styly?
Tato akce již proběhla Akce proběhla 05.04.2023 | 17:00
Související:
Pojem manýrismu jako samostatného stylu prošel ve 20. století pozoruhodnými proměnami. Tento pojem byl v dějepisu umění „objeven“ ve 20. letech 20. století a následně vědecký zájem o něj kulminoval v pracích nejen umělecko-historických, ale též kulturně-historických, literárněvědných a hudebněvědných v průběhu 60. a 70. let 20. století.
Manýrismus byl chápán jako svébytná a podivuhodná epocha, v níž byly hledány počátky našeho dnešního světa. Po tomto úspěšném rozmachu, spjatém s velkými publikacemi a výstavami, se však na začátku našeho století začaly objevovat pochybnosti, zda je vůbec adekvátní považovat období mezi renesancí a barokem za jednotnou, homogenní kulturní epochu.
Přednáška Miloše Štědroně a Jiřího Kroupy se pokusí na několika příkladech ukázat manýristické styly v umění a hudbě v období mezi jejich počátkem (tj. šíření poklasického stylu v nových kulturních ohniscích, jež bylo způsobeno vypleněním Říma roku 1527) a koncem na přelomu 16. a 17. století (tvorba pozoruhodných a vysoce originálních individualit v malbě a hudbě; El Greco, Carlo Gesualdo).
Manýrismus byl chápán jako svébytná a podivuhodná epocha, v níž byly hledány počátky našeho dnešního světa. Po tomto úspěšném rozmachu, spjatém s velkými publikacemi a výstavami, se však na začátku našeho století začaly objevovat pochybnosti, zda je vůbec adekvátní považovat období mezi renesancí a barokem za jednotnou, homogenní kulturní epochu.
Přednáška Miloše Štědroně a Jiřího Kroupy se pokusí na několika příkladech ukázat manýristické styly v umění a hudbě v období mezi jejich počátkem (tj. šíření poklasického stylu v nových kulturních ohniscích, jež bylo způsobeno vypleněním Říma roku 1527) a koncem na přelomu 16. a 17. století (tvorba pozoruhodných a vysoce originálních individualit v malbě a hudbě; El Greco, Carlo Gesualdo).
